Když jsme vloni měli okolo 70 přihlášených na Tullamorku, tak jsem se zařekla, že letos opravdu, ale opravdu víc než 50 přihlášek nepříjmu. Tak letos bylo psů v katalogu 88 :-))

Posledních pár dní před Tullamorkou bylo trochu hektických, ale protože osvědčení pomocníci už přesně věděli, co dělat, šly přípravy jako na drátkách.

Poháry zajistila Petra Schwarz, paní Brožová se Stocku poslala bohaté ceny od Tullamore Dew, kokardy přivezla Petra Kappelová, katalogy vytiskla Katka Sedláčková, sponzoring na výstavu od Eukanuby zařídila Lenka Jarošová, hlavního sponzora coursingu MeraDog zajistila Jana Schildová, věcné ceny na agility přivezla Jitka Pospíšilová, dárky pro všechny dodala Pavla Uzlová, zvláštní pozornost pro všechna štěňátka, veterány a "speciální" koupila Kristýna Machatová, nad cenami od Katky Šimčákové jsem áchali všichni, paní rozhodčí tentorkát přivezli a perfektně obstarali naši rakouští přátelé Doris a Franz, s coursingem jsem díky rodině Holubových neměla vůbec žádné starosti, fotit nám přijela výborná fotografka Klára Hájková... Prostě sehraný tým :-)

V pátek jsme podle programu s Petrou upravily pár zarostlejších vlkodavů, a pak už se měřily výšky, délky, ocasy, tlapy, hrudníky, odebíraly se krevní vzorky pro výzkum osteosarkomu a DCM a jakmile bylo hotovo, všichni se vytratili připravit se na "Really Irish párty".

Když jsem psala, že by si účasníci párty měli vzít na sebe "něco" v irských barvách, čekala jsem malé doplňky, naušnice, sponky ve vlasech, možná trička. Ale to, co se večer sešlo předčilo všechna očekávání :-). V irských barvách přišli všichni a o originální modely nebyla nouze. V oranžové, zelené a bílé barvě byly vlasy, nehty, trička, kalhoty, sukně, podvazky, klobouky, čepice, punčochy, šátky, šály, boty, ponožky, v některých případech prý i spodní prádlo, ale to jsem nekontrolovala :-))

 Hlavním programem párty bylo tullamorkové Člověče, nezlob se!, do kterého se všechny týmy pustily s velkým nasazením, ale nasazení nebylo nic platné proti zcela profesionální taktice, kterou zvolil tým Slovenska a s velkým náskokem zvítězil. Hlavní cenou byl překrásný a velmi dobrý dort od Lidky Rozsypalové. K našemu velkému štěstí se vítězové podělili s poraženými, a tak jsme si pochutnali všichni :-)

Sobotní ráno nás zastihlo tradičně ve výstavním kruhu rozdělující nepřeberné množství pohárů, medailí a věcných cen od sponzorů. Moc děkuji všem, kteří pomohli, protože na to množství jeden člověk už prostě nestačí. A taky velké díky Jitce a Aleně za zajištění výzdoby kruhu a oběma Jitkám, které se následně ujaly přejímky a Petře velký dík za opět zcela profi odvedenou práci vedoucí kruhu.

Nemohu nepoděkovat Katce Sedláčkové, která pro Tullamorku zakoupila diktafon, což byla neocenitelná pomoc - paní rozhodčí si během posuzování diktovala poznámky, které jsem v klidu doma přepsala a po korektuře od paní rozhodčí budou zveřejněny. Ušetřilo nám to spousty času, všichni psi byli díky této "vychytávce" posouzeni velmi rychle a zůstalo nám dost času na soutěže a paní rozhodčí i na malý odpočinek před večerní přednáškou.

Výsledky výstavy i soutěží jsou zveřejněny jinde, tak se o nich nebudu více rozepisovat, jen bych velmi ráda srdečně pogratulovala všem úspěšným. Konkurence byla letos ve většině tříd skutečně velká a paní rozhodčí Pamela Sumner posuzovala velmi přísně a neuniknul jí žádný nedostatek. 

Večer nám paní rozhodčí na fotkách představila chov Ballyphelan a odpovídala na všechny otázky, které jsme na ni měli, ať už na téma sestavování chovných párů, zásad chovu, odchovu štěňat, výstav, povah, zdraví, krmení, ustájení psů, pohybu... Je velmi příjemné potkat člověka s desítkami let zkušeností, který je ochotný se o své znalosti podělit.

Co se dělo v kempové restauraci po přednášce nevím, byla jsem unavená a šla jsem spát, ale zábava byla prý velmi dobrá :-))

V neděli probíhal tradiční coursing pod taktovkou CCC a přísným rozhodcovským okem pana Vojteka. Nevím, jestli se mi to jen zdálo, ale měla jsem pocit, že letos zaběhla obstojné běhy drtivá většina přihlášených a nedoběhů bylo oproti minulým ročníkům jen minimální množství, což je velmi potěšující. Pevně věřím, že nová generace tento trend potvrdí a budeme mít čím dál víc vlkodavů, kteří na dráze předvedou své lovecké schopnosti.

Jako zpestření programu byly letos díky nabídce paní Staňkové zařazeny poprvé i agility.  Paní Staňková má překážky dostatečně velké i pro vlkodavy a myslím, že všichni jsme byli velmi příjemně překvapení, že po pár cvičných pokusech naši vlkodavi překonávali celou překážkovou dráhu zcela s přehledem, a to včetně tunelu a proskakování kruhu. 

Po odběhání coursingu zbývalo už jen spočítat body - tady patří můj největší dík Honzovi Pospíšilovi za super inteligentní tabulku, která všechny body po zadání výsledků spočítala a ulehčila mi každoroční bolehlav a počítání na prstech :-) a mohli jsme přikročit k předání cen.

Vyhlašování pro mně bylo tentokrát poměrně emotivní (já jsem dojatá kvůli každé pitomince, takže vidět nejvyšší ocenění putovat do rukou majitelů mých odchovů mi okamžitě zamlží zrak a zajistí knedlík do krku), takže jsem většinu vyhlašování nechala na Lence a myslím, že jí dlužím pořádnou gratulaci, kterou jsem musela z popsaných důvodů spolknout při předání ceny absolutního veterán vítěze. Tuto cenu totiž jako první dostala naše Bela, pak další tři roky po sobě Lenčina Mary a letos si ji převzala znova Lenka za Mardinu dceru Baboo... Stejně tak jsem se zmohla jen na přihlouplý úsměv, když Lidka se Staníkem přebírali ceny za absolutního vítěze, kterým se letos stal Fanda, protože se mi před očima přemítal celý ten film, když se k nám poprvé přijeli podívat na štěňátka, tak strašně neštastní po smrti jejich milovaného Kendíka a během chvilky Liduška držela v dlani Fandu a věděla, že to je "on"... No a taky jsem nemohla pořádně vysvětlit, proč vlastně dostala Ivanka Gratzer speciální cenu pro Samira, ... protože velmi dobře vím, jak velmi těžká je cesta od psa, který se bojí i vlastního stínu ke psu, který si v kruhu i zavrtí ocasem a v pohybu se směje. A oni dva ji spolu dokázali ujít a udělat ohromný kus práce.

A pak taky dlužím veliké díky všem, kteří mají prsty v dárku, který jsem dostala v sobotu - voucher s příspěvkem na letenku na Crufts 2013. Protože to jste mě, děcka, teda úplně dostali, překvapili a dojali. Moc, moc, děkuju!

Děkuji taky Petře Bohuškové za všechno zařizování a vyřizování s kempem, Lence za nádherný dárek a Jance Dragúňové za čokoládové bonbóny, které mně udržely při životě cestou domů :-)

A vy všichni, co mi děkujete za Tullamorku - Tullamorka to nejsem já. Tullamorka jsme MY!